Obzor

Kniha, založená na letech výzkumu a nově objevených dokumentech v polovině sedmdesátých let, popisuje začátky nového vědního oboru - psychoanalýzy. Poprvé odkrývá příběh osudové rivality mezi Carlem G. Jungem a Sigmundem Freudem, který zároveň poznamenal další vývoj této nové disciplíny.

Rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek, držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974, psal své velké dílo Právo, zákonodárství a svoboda od poloviny šedesátých do konce sedmdesátých let. Podrobně v něm zpracovává téma, kterého se poprvé dotkl již v Cestě do otroctví (1944), tj. principy svobodné společnosti a to, co lidskou svobodu ohrožuje.

Poutavě napsaná kniha je jednak objevnou biografií mladého Hitlera, zachycující jeho dětství a mládí až do roku 1913, kdy Rakousko opustil, především však hlubokou kulturně-politickou sondou do života Vídně na počátku století, kdy se zde budoucí diktátor marně pokoušel uchytit a prosadit.

Jiří Hoppe se ve své práci o pražském jaru 1968 zaměřil na tři významné společensko- politické aktivity občanů, které směřovaly proti mocenskému monopolu komunistické strany a k obnově pluralitní demokracie.

Sborník deseti studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení? (Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interview). Autoři sborníku, pracovníci a spolupracovníci Ústavu pro soudobé dějiny, se pokoušejí interpretovat z různých hledisek rozsáhlý materiál, který byl získán metodou tzv. orální historie.

Dvoudílná publikace Vítězové? Poražení? přináší nejzajímavější rozhovory vybrané z původně 120 zaznamenaných životopisných vyprávění někdejších disidentů a komunistických funkcionářů.

Henry Kaufman byl po mnoho let jedním z nejvlivnějších mužů na Wall Street. Velice živě psaná kniha poskytuje v mnoha ohledech nový a neotřelý pohled na Wall Street a lidi, kteří tam podnikají a pracují. Historické souvislosti uvádí do kontextu se současnou globalizací světových financí a podrobně analyzuje důsledky tohoto stavu, z nichž některé mohou být slibné, jiné potenciálně nebezpečné.

Kniha významného historika, jenž postupně působil na nejprestižnějších univerzitách (Harvardově, v Oxfordu, v Cambridge, na Kolumbijské univerzitě v New Yorku…), podává podrobné a historicky precizní vylíčení vývoje od korunovace Ludvíka XVI. v roce 1775 po Robespierrovu popravu a nástup „thermidorské reakce“ 28. července 1794.

Přední americký politolog, někdejší profesor na Harvardově a na Stanfordské univerzitě, se ve své pečlivě zdokumentované studii zabývá některými jedinečnými rysy politického a společenského života ve Spojených státech: například sklonem k moralizování a k teologizaci politiky. 

Bývalá britská premiérka se ve své knize Umění vládnout (Statecraft, 2002) věnuje geopolitice a mezinárodní strategii a má ambici podat praktický návod k patřičné zahraniční politice pro nejbližší budoucnost. Její práce začíná reflexí konce studené války a připomínkou jejích nejvýraznějších osobností, především Ronalda Reagana.

Studie mezinárodně uznávaného historika přináší odpověď na otázku, do jaké míry věděli řadoví němečtí občané o zvůli nacistického režimu.

Publikace přináší výbor z novinových a časopiseckých článků osmi autorů, které přes všechny rozdílnosti spojovalo společné přesvědčení: důsledně bránit demokratické hodnoty tváří v tvář rostoucímu tlaku totalizujících sil. 

V jedenatřiceti kapitolách se Henry Kissinger z pohledu zkušeného politika-diplomata a historika zabývá klíčovými událostmi světových dějin, počínaje dobou kardinála Richelieua přes napoleonské války a velmocenskou rovnováhu 19. století až k dramatům století dvacátého.

Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské dohody v roce 1938.

Kniha známého amerického historika Daniela J. Boorstina je neotřelým průvodcem po dějinách duchovní i hmotné tvořivosti člověka.