Novinky

Kniha Miroslava Veverky představuje co do šířky a hloubky zcela ojedinělou syntézu současného stavu vědeckého poznání, a to jak v oblasti přírodovědy, tak i humanitních věd.

ROZHOVOR VÁCLAVA MORAVCE S MIROSLAVEM VEVERKOU NA RÁDIU IMPULS
A RECENZE NA KNIHU OD JIŘÍHO PEHE:
www.impuls.cz/clanek/video-miroslav-veverka-soucasna-doba-je-prechodna-nabidne-vychodisko-z-krize-civilizace/235139
http://www.denikreferendum.cz/clanek/15422-cesky-genius-o-kterem-jsme-nevedeli

Paměti Zuzany Fried-Preissové jsou zajímavé a přínosné hned z několika důvodů. Především jako dlouholetá pracovnice zahraničního vysílání renomované společnosti BBC a později i Rádia Svobodná Evropa seznamuje čtenáře s organizací práce v BBC (např. popisuje, jak vypadal konkurz na obsazení místa redaktorky, jímž musela projít), ale i se vztahy v československé redakci, které nebyly vždy idylické.

Dějová linka knihy, jejíž autor se skrývá za pseudonymem a která v roce 2009 vzbudila mimořádnou pozornost francouzské i světové veřejnosti, je jednoduchá: druhý nejvyšší představitel blíže nejmenované banky si na základě informací získaných od své call girl a svých kontaktů složí mozaiku, která mu napovídá, že dojde k finančnímu krachu.

Román Miroslava Stoniše je apoteózou lásky, té první, neopakovatelné, která podle vypravěče znamená „ztrátu země pod nohama a cestu do nebe ve stavu beztíže“, stavu, kdy v člověku přesto občas „skučí a sténá vichr tesknice“. Jeho idylický vztah s nevinnou, půvabnou Rozárkou jen občas narušuje žárlivost a smutek nad nenaplněnou chlapeckou touhou a cudností jeho mladičké milé.

Naše vědění prochází v současnosti hlubokou proměnou a všeobecně je v západní kultuře již delší dobu pociťována krize vzdělávacího systému, případně úpadek klasického vzdělání. Práce Dietricha Schwanitze se pokouší reagovat na tuto situaci a nově stanovit, co je základem naší vzdělanosti.

Kniha Brigitte Hamannové ani zdaleka není pouhým životopisem židovského lékaře Eduarda Blocha, který „vstoupil do dějin“ tím, že v roce 1907 v Linci léčil matku Adolfa Hitlera. Tak se Bloch stal zřejmě jediným Židem, o jehož osud se Hitler osobně zajímal. Koncem listopadu 1940 povolili nacisté MUDr. Blochovi a jeho manželce odjet přes Lisabon do USA.