Próza

Nový román Lubomíra Kubíka se odehrává v okupované Praze v letech 1941 až 1945. Hlavním hrdinou je stavební inženýr Milan Metal, která pracuje v podniku pražských kanalizací, kde má na starosti údržbu a opravy podzemních stok. Jednoho dne ho navštíví bývalý kolega, Žid, který musel odejít z práce. On i další Židé vědí, že budou zanedlouho deportováni z protektorátu. Rozhodli se však, že nevydají veškerý svůj majetek a že ho ukryjí někde v labyrintu podzemních kanalizačních chodeb. Milan mu vyjde vstříc...

Rudolf Roden se ve své nové knize esejistických črt zabývá převážně mezilidskými vztahy, nevyhýbá se přitom ani intimním detailům partnerského soužití a občas zamíří i na pole sexuologie. Zachovává si přitom humorný nadhled a zúročuje své bohaté životní i profesní zkušenosti.

Čísi svět, druhá kniha Edy Kriseové, kterou lze zařadit do oblasti literatury faktu, vznikla na základě dvou autorčiných cest do Indie. Do země, kterou toužila spatřit od dětství, se vypravila v roce 2001 a dva roky nato znovu. Knížka však není jen cestopis.

Svazek představuje soubor raných próz Thomase Bernharda, které vznikaly na sklonku padesátých let, z nichž některé publikoval pouze časopisecky či v literárních přílohách německých novin. Dnešní čtenář a obdivovatel Bernhardova prozaického díla v těchto prvních prózách ovšem shledá dvě ústřední linie, které provázely celou vyzrálou autorovu tvorbu: smysl pro paradox a absurditu krátké povídky-zprávy, v rozsáhlejších textech pak hudebně litanický hlas vypravěče zaznamenávající typicky bernhardovské vidění světa.

V cestopisné novele Japonský divan ztvárnil známý slovenský spisovatel své zkušenosti ze dvou vědeckých pobytů v Japonsku. Kniha má dvě příběhové roviny: esejistickou a narativní. 

Spisovatelka Eda Kriseová navštívila černý kontinent v letech 2008 a 2009. Inspirací jí mj. byl osud neznámé mladé Češky, která zahynula na území dnešní Malawi před téměř 120 lety.

Román Paula Austera z roku 2006 je zvláštní, tajuplná próza. Hlavni hrdina pan Blank se probouzí v poloprázdné místnosti, neví, kdo je, ani to, proč je zde. 

Román Mýcení z roku 1984 je autobiografickým příběhem a zároveň autorovým stanoviskem k otázkám umělecké tvorby. Rámec vyprávění je jednoduchý. Vypravěč se účastní „umělecké večeře“ na počest předního herce Dvorního divadla. Z ušáku v ústraní pozoruje dění a zároveň se před jeho vnitřním zrakem odvíjí příběh mrtvé přítelkyně.

Bernhardova novela Na výšinách vyšla knižně poprvé v roce 1989, avšak autor ji začal psát už v roce 1957, a patří tedy k jeho nejranějším prózám, resp. textům na pomezí poezie a prózy. 

Německý spisovatel Bernhard Schlink je u nás dobře známý nejen svými romány (Předčítač, Návrat) a povídkami (Útěky z lásky), ale do povědomí vstoupil i jako autor předlohy oscarového filmu Předčítač. Velkého úspěchu včetně zfilmování však dosáhla i Schlinkova prvotina – detektivní román se svéráznou postavou detektiva Selba.

Historický román slovenského spisovatele Dušana Šimka se odehrává v druhé polovině 18. století a zachycuje kulturní a duchovní atmosféru u knížecího dvora Mikuláše Esterházyho. Setkáváme se zde s Josephem Haydnem, který jako vrchní kapelník knížecí opery získával postupně proslulost.

Bernhard Schlink si románem Předčítač (Vorleser, 1995) získal světovou proslulost. V rovině osudového milostného vztahu v něm zpracoval čtenářsky přitažlivým způsobem téma německé viny za zločiny druhé světové války.

Dramatické osudy tří generací jedné rodiny s českými, židovskými a německými kořeny se v románu Tři tváře anděla prolínají s klíčovými událostmi 20. století.

Co by se stalo, kdyby neshody mezi EU a Ruskem přerostly v opravdovou studenou válku? Co by se stalo, kdyby se české podniky ocitly bez energie a české domácnosti bez tepla? Co by se stalo pak, kdyby opravdu začalo mrznout? Kdo byl tajemný rezident KGB v Praze v období normalizace? Kdo je dívka se svatozáří, kvůli které umírají lidé za záhadných okolností? Kdo je znavený agent české tajné služby Josef K.? Jak zvládne úkol, na který není připraven a na kterém možná závisejí osudy milionů lidí? Kdo je autor skrývající se pod pseudonymem Daniel Wolf? To vše, až na to poslední, se dozvíte v Ochlazení, prvním českém světovém thrilleru.

Po literárním cestopisu o Indii pod názvem Čísi svět (2004) představuje známá česká spisovatelka v nakladatelství PROSTOR už svou druhou knihu. Její tři novely vznikaly postupně od druhé poloviny osmdesátých let minulého století a ve všech případech jde o silné příběhy z našich časů.

Vzpomínková próza kolínského rodáka nás zavádí do atmosféry šedesátých a sedmdesátých let. Radovan Dršata s humorem líčí své příhody od raného dětství přes školní léta po dospívání, včetně zážitků z konce tzv. socialismu s lidskou tváří a okupace.

Rozpravu Zásluhy žen dokončila autorka v roce 1592, těsně před svou smrtí, a tiskem vyšla poprvé roku 1600. Nese podtitul, který slibuje prokázat o ženách, „jak jsou ctihodné a oč jsou dokonalejší než muži“, a formou rozhovoru pojednává v zásadě o pojmu lásky a staronovém problému vztahů mezi mužem a ženou.

Bernhard Schlink, českému čtenáři dobře známý románem Předčítač a povídkami Útěky z lásky, se ve svém nejnovějším románu zabývá nacistickou minulostí Německa, která prostřednictvím individuálních osudů prolíná do současnosti. Napínavý příběh hlavního hrdiny je zároveň cestou k vlastní identitě.

Ve svém románu, jenž vyšel v roce 1967, odhaluje Thomas Bernhard se svou typickou bezohledností, ironií, ale především prozaickou suverénností úzkostné stránky lidského života.

Beton je jedna z nejpůsobivějších próz rakouského autora Thomase Bernharda (1931–1989), jehož romány a divadelní hry, ve kterých se spojují jazyková virtuozita, patos a humor s mravní neústupností, patří k nejvýznamnějším dílům německy psané literatury druhé poloviny dvacátého století.

Rukopis Krátké povídky, IX. svazku Díla Milady Součkové, byl postupně objevován v autorčině literární pozůstalosti až v polovině devadesátých let. Vznikal převážně na přelomu let sedmdesátých a osmdesátých, tedy na samém konci autorčiny životní pouti. Součková se v něm po více než třiceti letech vrací k próze, a to nikoli náhodou.

V románech Odkaz a Zakladatelé, které vyšly bezprostředně po sobě v roce 1940, vytváří autorka obraz rodící se české mešťanské společnosti před první světovou válkou, obraz jejího vzestupu, prvního rozletu i předzvěst pádu. 

Politický román z amerických prezidentských voleb je přesvědčivě životný a dramatický příběh boje o moc odehrávající se v zákulisí velkého světa politiky, v němž poznáme postavy známé z titulních stránek novin.

Apokryfní charakter Příběhů hraběte Šporka, zdánlivě napsaných Tobiášem Seemannem, umožnil autorce postavit hraběte do nového světla. Příběhy mají s věcnými záznamy skutečného podřízeného zaměstnance společná jen historická fakta.