Náboženství

Autor je známý širší veřejnosti především jako publicista a přední politický komentátor. Nyní předstupuje před čtenáře v odlišné roli – jako člověk tázající se po věcech víry, po Bohu a smyslu života, tedy po něčem, co je v naší kultuře považováno za výsostně osobní, neveřejné, ba intimní.

Další svazek knižní řady Náboženské tradice světa představuje vývojově třetí a nejmladší náboženský systém - islám - jemuž dalo vzniknout semitské civilizační prostředí Předního východu. Autor přistupuje k islámu z pozic kulturního antropologa, který se pouští za hranice "normativního" islámu a pomocí empirického výzkumu se noří do hlubin islámské každodennosti.

Se svými zhruba 300 miliony vyznavačů rozptýlených v 86 zemích prakticky na všech kontinentech představuje buddhismus čtvrté největší světové náboženství, ovlivňující životy 6% populace naší planety. Díky své názorové toleranci buddhismus vstřebal množství nejrůznějších tradic, nauk a myšlenkových směrů, díky nimž zdomácněl v často diametrálně odlišných kulturách a pospolitostech.

Kniha se zabývá nejen dějinami judaismu, ale především jeho duchovním obsahem. Myšlenky, které přináší, by se měly stát součástí vědomí každého člověka naší doby, ať je již jakéhokoliv náboženského vyznání či jiného přesvědčení. Vždyť málokteré náboženství bylo předmětem tak hlubokého nepochopení a nenávistných útoků, jako je tomu v případě judaismu včetně židovské kultury a židovského národa.

Kniha se zabývá dějinami církví v bývalém Sovětském svazu, Československu, Polsku, Maďarsku a NDR během komunistického režimu po druhé světové válce.Autor se ovšem snaží ukázat celou pravdu, tedy nejen potlačování a pronásledování církví, nýbrž i skutečnost, že také uvnitř církví se našli lidé, kteří k pronásledování víry a věřících různou měrou přispívali.

Kniha přináší zasvěcený a podrobný pohled na dvě z mnoha afrických náboženství. Oba systémy - zulský a jorubský - existovaly v takzvané anglofonní Africe, tj. na území bývalých britských kolonií. Jsou dobrým příkladem systémů, z nichž jeden je výrazně polyteistický a druhý animistický.

Dvacáté století bylo stoletím střetu ideologií. I japonské náboženství se často stávalo nástrojem ideologického boje, a tomu zhusta odpovídal i charakter jeho recepce. Ať už bylo pod pojmem „japonské náboženství" míněno převážně státní šintó nebo zen.

Další svazek knižní řady Náboženské tradice světa ve kterém nalezname výklad vzniku a historického vývoje domorodých náboženství Severní Ameriky.

V Číně došlo v průběhu věků k podivuhodné synkrezi tří původně samostatných náboženských směrů: mahájánského buddhismu, lidového taoismu a konfucianismu. V lidovém náboženství existují tyto směry svobodně vedle sebe, členství ve více než jedné náboženské společnosti je běžné.

Základní předností práce profesora religionistiky na univerzitě v coloradském Boulderu je schopnost vidět náboženství a mytologické projevy i texty nativní Mezoameriky v širších souvislostech společenských, rituálních, ekologických, ale i astronomických a synkretických; jádrem těchto souvislostí je stálý důraz na možné korelace obřadních center, okruhů a náboženského života.

Na konci dvacátého století je třeba si položit zejména otázku, jak a proč se náboženství, jako je křesťanství a jeho jednotlivá učení a církve, šířilo tak rychle a tak trvale po celém světě. Pokud jde právě o tento světový význam křesťanství v lidských dějinách, byla to především myšlenka naprosté rovnosti lidí před Bohem, která byla osvobozující ve dvojím smyslu: v rovnosti všech lidí bez rozdílu a v rovnosti před jediným a nesporným Bohem.

Další svazek knižní řady Náboženské tradice světa přináší poznání o nejrozšířenějším indickém náboženství - hinduismu.