České dějiny

Kniha pražského rodáka Petera Demetze evokuje vzájemně se prolínající působení čtyř národních a náboženských živlů, které se podílely na vytváření dějin naší země – Čechů, Němců, Židů a Italů. Autor přibližuje jejich vzájemné vztahy v různých historických epochách, ale především zkoumá jejich podíl na společenské, duchovní a kulturní atmosféře Čech.

Autobiografická kniha novináře Charlese Laurence, jehož otec byl vysoce postaveným britským diplomatem, vypráví příběh rodiny, která v padesátých letech pobývala v Praze a kterou tento pobyt hluboce zasáhl. V románu vystupují známé osoby české kulturní a společenské scény, jejichž roli ve špionážní hře studené války se autor snaží rozeznat. Celý příběh dává nahlédnout do rozsahu a způsobu mechanismů, kterými Státní bezpečnost získávala informace, kompromitovala, kontrolovala a „řídila“ kroky občanů. 

Nový román Lubomíra Kubíka se odehrává v okupované Praze v letech 1941 až 1945. Hlavním hrdinou je stavební inženýr Milan Metal, která pracuje v podniku pražských kanalizací, kde má na starosti údržbu a opravy podzemních stok. Jednoho dne ho navštíví bývalý kolega, Žid, který musel odejít z práce. On i další Židé vědí, že budou zanedlouho deportováni z protektorátu. Rozhodli se však, že nevydají veškerý svůj majetek a že ho ukryjí někde v labyrintu podzemních kanalizačních chodeb. Milan mu vyjde vstříc...

Dne 14. února 1945 vyslala americká 8. letecká armáda nad říšské území čtyři mohutné svazy čítající dohromady 1337 bombardérů za doprovodu 962 stíhaček. Cílem byly především Drážďany, dále pak Saská Kamenice, Wesel a Magdeburg. Pravděpodobně krajně nepříznivé počasí způsobilo, že 62 létajících pevností podlehlo navigačnímu omylu a svůj smrtonosný náklad shodilo místo na Drážďany na Prahu.

Kniha předního českého historika v oboru současných dějin obsahuje historickou analýzu revolučního dění na sklonku roku 1989 (1. díl), na kterou bezprostředně navazuje rozbor přechodného období od ledna do parlamentních voleb v červnu 1990 (2. díl).

Jiří Hoppe se ve své práci o pražském jaru 1968 zaměřil na tři významné společensko- politické aktivity občanů, které směřovaly proti mocenskému monopolu komunistické strany a k obnově pluralitní demokracie.

Sborník deseti studií navazuje na dvoudílnou publikaci Vítězové? Poražení? (Politické elity a disent v období tzv. normalizace. Životopisná interview). Autoři sborníku, pracovníci a spolupracovníci Ústavu pro soudobé dějiny, se pokoušejí interpretovat z různých hledisek rozsáhlý materiál, který byl získán metodou tzv. orální historie.

Dvoudílná publikace Vítězové? Poražení? přináší nejzajímavější rozhovory vybrané z původně 120 zaznamenaných životopisných vyprávění někdejších disidentů a komunistických funkcionářů.

Publikace přináší výbor z novinových a časopiseckých článků osmi autorů, které přes všechny rozdílnosti spojovalo společné přesvědčení: důsledně bránit demokratické hodnoty tváří v tvář rostoucímu tlaku totalizujících sil. 

Historická práce profesora Bostonské univerzity se zabývá kořeny a směry Benešovy zahraniční politiky od konce první světové války až do mnichovské dohody v roce 1938.

Eseje a úvahy Petra Pitharta se zabývají českými dějinami a politikou od národního obrození až po situaci v tehdejším normalizačním Československu.