Esejistika

Kniha je souborem příběhů, vzpomínek a esejistických črt, které čerpají z životních i profesních zkušeností autora. Rudolf Roden (nar. 1923) je pražský rodák, který společně se svou ženou Evou přežil Terezín i vyhlazovací tábor v Osvětimi. 

Kniha německého autora Dietricha Schwanitze Muži se zabývá vážným problémem – vztahem obou pohlaví a mnoha iluzemi a mýty, k nimž jsou náchylné zejména ženy. Dělá to však velmi vtipně, s nadhledem a prokazuje při tom hlubokou znalost jak pestrých mužských typů, jimiž doplňuje jednotlivé kapitoly, tak i ženského pohledu na muže a mužský svět.

Esej Jeana Améryho (1912–1978) O stárnutí vychází z duchovního prostředí existencialismu a ani čtyřicet let od prvního vydání neztrácí aktuálnost; každý z nás, pokud se nestane statistickou výjimkou, dříve či později zestárne.

Autor je známý širší veřejnosti především jako publicista a přední politický komentátor. Nyní předstupuje před čtenáře v odlišné roli – jako člověk tázající se po věcech víry, po Bohu a smyslu života, tedy po něčem, co je v naší kultuře považováno za výsostně osobní, neveřejné, ba intimní.

Kniha obsahuje tři díla francouzské literatury z 18. století, tedy z období běžně charakterizovaného jako libertinská kultura. Výraz „libertinství“ je ovšem mnohoznačný a spadají do něj jak frivolní a lascivní knihy, tak i spisy předrevolučních filozofů a raných osvícenců.

Romantika představuje každodenní zkušenost. Tímto konstatováním se hned dostáváme k prvnímu paradoxu této knihy, prvnímu z nevyhnutelné řady protikladů, které s sebou psaní o romantice přináší. Neboť není snad romantismus spíše historickým obdobím či stylem než zkušeností a neapeluje snad vždy na to vyšší, vznešenější v nás, co se každodennosti vymyká? Západní člověk, který jde dnes lesem, tak činí jinak než ten, kdo žil v 18.

Kniha francouzského esejisty a sociálního myslitele, jehož zkoumání soudobých jevů současného individualismu se dotýká takřka všech rysů a příznaků našeho současného života, respektive projevů soudobé západní civilizace.

V této práci populární francouzský filozof analyzuje fenomén hyperkonzumní společnosti. Konzumentství mj. proniklo do vztahů v rodině a náboženství, ke kultuře a využití volného času. Vše nasvědčuje tomu, že vytváří impérium bez jediného slepého místa a bez hranic. Soukromé slasti však člověku přinášejí jen dílčí štěstí: Gilles Lipovetsky ukazuje, že nikdy dříve nebyl jedinec stíhán takovými úzkostmi jako dnes.

Améry obhajuje vysmívaného a podváděného manžela Emy Bovaryové Karla jako syna, lékaře, manžela i milence. Propůjčuje mu vlastní vědomí, které mu Flaubert i Sartre odepřeli. Améry nechává na stránkách svého románu promlouvat s neobyčejnou emocionální intenzitou právě „hlupáka“ Karla Bovaryho a jeho očima domýšlí a přehodnocuje celý příběh Karla a Emy.

Druhé vydání knihy, v níž se autor věnuje tématu ženství a jeho proměn. Ve čtyřech esejích se zamýšlí mj. nad fenoménem lásky, sexu a svádění, vztahu žen k práci, rodině a moci.

Francouzský filozof a sociolog se ve svém eseji zaměřil na dějiny a kulturní význam luxusu. Všímá si nejen jeho proměn a sociální role, ale pozornost věnuje i rozdílům mezi mužským a ženským přepychem, otázkám práva na luxus apod.

Hlasy Marakéše jsou literárním výtěžkem cesty do Maroka, kterou Canetti podnikl na jaře 1954 s přáteli. Druhá část knihy, Svědomí slov, zahrnuje eseje z let 1936–1976.

Nositel Nobelovy ceny Elias Canetti (1905–1994) se ve svém eseji zabývá pěti lety nesnadného milostného vztahu Franze Kafky k jeho snoubence Felici Bauerové. Stopuje v něm tvůrčí a životní směřování slavného pražského rodáka v kritickém období první světové války, včetně způsobu, jakým se odrazilo v jeho literárním díle.

Tématem vrcholného díla esejistického umění ruského básníka a posléze amerického profesora literatury, nositele Nobelovy ceny Josifa Brodského (1940–1996) jsou Benátky. Toto město, ve kterém po emigraci ze SSSR trávil téměř veškerý volný čas, autorovi slouží jako impulz k úvahám, které dalece přesahují krásu urbanistického celku i jeho historického osudu.

Esej francouzské filozofky přináší ojediněle fundovaný výklad fenoménu dandysmu i zasvěcené portréty jeho hlavních představitelů.

Soubor dosud nepublikovaných esejů Martina Pokorného (nar. 1973) doplňují články otištěné v letech 1997-1998 v Literárních novinách. V centru autorova zájmu je angloamerická modernistická literatura; kromě ní se věnuje i řadě dalších témat, například vztahu filozofie a poezie či románům Milana Kundery. Využívá přitom svých znalostí z oboru filozofie a literární vědy i aktivní zkušenost s básnickým jazykem.

Úvahy o dalším vývoji nejen střední Evropy (včetně České republiky) a Evropské unie, ale celoplanetární civilizace naplňují pět samostatných esejů Petra Miléna (nar. 1956). Myšlenkové osy jeho Cesty do budověku tvoří globalizace a postindustriální civilizace. Neologismus "budověk" autor odvíjí od slova budovat - jde o "pravděpodobný obraz budoucnosti", do níž směřuje globalizačním úsilím svět 20. a 21. století.

Eseje Karla Theina se zabývají povahou filmového obrazu, periodizací vnitřně různorodých dějin filmu a problematikou členění mnohovrstevnatosti filmových žánrů.

Maffesoliho esej se nevrací jen k dějinám pojmu nomádství, ale pokouší se tento jev obohatit interpretačním kontextem fenoménu bloudění, hledání, touhy neustále unikat.

Vývoj evropské sémantiky lásky na příkladě francouzské a německé galantní literatury 18. a 19. století. Kniha je brilantní ukázkou literární a sociálně historické analýzy, jakož i poutavým líčením životních stylů v dané epoše.

Kniha věnovaná módě a jejímu osudu v moderních společnostech.

Pozoruhodný esej jednoho z nejvýznamnějších matematiků tohoto století.

Autor se zabývá dějinami hledání smyslu - smyslu světa, v němž člověk žije, a lidského života.

Další svazek esejů francouzského sociálního myslitele kriticky analyzuje postmoderní dobu.

Jeden z nejvýznamnějších italských prozaiků 20. století, dobře známý i českému čtenáři (např. Naši předkové, Italské pohádky, Neviditelná města), se ve svých přednáškách-esejích zamýšlí nad hodnotami literatury.

Dnes již klasické dílo zkoumá svobodu jednotlivce z různých hladisek.

Filozofické rozebírání otázky evropských Židů a Heideggerův postoj k "židovské otázce" v době po holocaustu.

Výbor ze studií a esejů známého pražského německého spisovatele a myslitele. Adlerovy texty, které vznikaly po druhé světové válce v Anglii, se zabývají postavením člověka v moderních dějinách, jeho vztahem ke státu, společenským organizacím a institucím ohrožujícím samu podstatu lidské bytosti.

Kniha se zabývá vznikem italské renesance a jejího umění. Autor přitom sleduje v analýzách konkrétních příkladů především roli jejího „komunikačního kódu“ – ten spatřuje v převzetí antických vzorů, přesněji odkazů na antiku, do verbální a výtvarné komunikace.

Soubor publikovaných i nepublikovaných článků na téma informace, média, komunikace.

Autor svou analýzou obrazu, pojmu a různých rovin obecnosti připomíná zásadní problém, jenž Kant nazval produktivní obrazností.

Kniha volně navazuje na Martínkovu sbírku textů Nomad's Land. Jeho pokus (v původním slova smyslu) nastínit imaginární portréty cizince, nomáda a blouda, je autorovou završující úvahou o svém věčném putování a nesamozřejmosti lidské existence na konci tohoto století.

Kniha je rabelaisovským podobenstvím o moderní civilizace od jednoho ze zakladatelů legendární skupiny Vysoká hra.

Výbor z esejistických textů zahrnuje období z konce sedmdesátých a počátku osmdesátých let a představuje svým způsobem „document humain“ o úporném hledání vlastního způsobu myšlení jako o průvodním jevu jungovsky praktikované individuace.

„Následující texty vznikaly nezávisle na sobě, někdy na cizí podnět, jindy pouze jako pokus pojmenovat cosi, co se vnucovalo s rostoucí naléhavostí a čeho jsem se mohl zbavit pouze pošpiněním papíru. Formu esejí na sebe vzaly patrně díky původnímu významu tohoto slova, tj. pokus. Představují tedy především svědectví slabosti, jež si nedokáže odepřít zprávu o krajinách, o něž při svých blouděních zavadila.“

Kniha je reprezentativním sborníkem statí sedmi zřejmě nejvýznamnějších angloamerických autorů. Nejedná se o ekonomii v úzkém smyslu slova. Pořadatel sborníku Tomáš Ježek orientuje výběr textů na hledání kořenů a na utváření evropské, resp. euroamerické civilizace.

Sarajevský architekt a ekolog Raymond Rehnicer zachytil ve svém deníku z roku 1992 násilí a hrůzu občanské války, která zachvátila jeho město. Deníkové zápisky o praktickém kolapsu všech civilizačních norem prokládá v knize úvahami o antropocentrismu, násilí a nacionalismu. Rehnicerovi a jeho manželce se podařilo ze Sarajeva uprchnout v říjnu 1992 do Čech.

Eseje a úvahy českého politologa, historika a publicisty, v současnosti předsedy Senátu PČR.

Autor se zabývá z hlediska Jungovy analytické psychologie světonázorovými předsudky dnešní doby, a především polemizuje s racionalistických a objektivistickým redukcionismem. Studie, která vznikla už v první polovině osmdesátých let, objasňuje základní termíny a přístupy, kterými jungovská psychologie uchopuje psychický život jednotlivce a společnosti.

Autorovy eseje o českých dějinách vznikaly ještě v době komunistického panství. Josef Kroutvor se v nich zabývá rozmanitými aspekty naší kulturně-společenské existence ve 20. století. Věnuje se kultuře a společenskému životu za první republiky, fenoménu středoevropanství, smyslu a společenské roli moderní české literatury, jakož i novodobému údělu naší politické a kulturní emigrace.