Esejistika

Sborník je prvním ucelenějším přehledem pohledů význačných představitelů české inteligence na stav současného západního světa včetně našich domácích poměrů.

Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace. V té její části, jež obsahuje přímou polemiku obou autorů, vychází najevo, jak je obtížné se v současné nepřehledné situaci orientovat a jak důležité je brát v potaz i fakta, která unikají běžnému mediálnímu zpravodajství.

Rudolf Roden se ve své nové knize esejistických črt zabývá převážně mezilidskými vztahy, nevyhýbá se přitom ani intimním detailům partnerského soužití a občas zamíří i na pole sexuologie. Zachovává si přitom humorný nadhled a zúročuje své bohaté životní i profesní zkušenosti.

Nikolaj Berďajev se v knize zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé smýšlení elit.

Pojednání J.-J. Rousseaua o původu jazyků vychází poprvé v českém překladu. Text sám byl objeven až v autorově pozůstalosti a patří mezi nejvýznamnější na dané téma v dané epoše. 

Rakouský filozof a ekonom Friedrich August von Hayek, držitel Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1974, psal své velké dílo Právo, zákonodárství a svoboda od poloviny šedesátých do konce sedmdesátých let. Podrobně v něm zpracovává téma, kterého se poprvé dotkl již v Cestě do otroctví (1944), tj. principy svobodné společnosti a to, co lidskou svobodu ohrožuje.

Soubor filmových recenzí, které vycházely v letech 2004–2011 v revue Prostor, je doplněn o několik textů dosud nepublikovaných. 

Soubor esejů Jeana Améryho (1912–1978) se vrací do období druhé světové války a let následujících a zachycuje autorovu klíčovou zkušenost – zážitky židovského vězně nacistických vyhlazovacích táborů. Co znamená být člověkem ducha v takovém

Spisovatelka Eda Kriseová navštívila černý kontinent v letech 2008 a 2009. Inspirací jí mj. byl osud neznámé mladé Češky, která zahynula na území dnešní Malawi před téměř 120 lety.

Rakouský spisovatel a esejista Jean Améry (1912–1978) je u nás známý svým souborem úvah Bez viny a bez trestu (1999), které se mj. věnují tématu mučení a zachycují jeho zkušenost z holocaustu, dále románem-esejem Karel Bovary, venkovský lékař (2007) a naposledy svým esejem O stárnutí (2008).

Kniha je souborem příběhů, vzpomínek a esejistických črt, které čerpají z životních i profesních zkušeností autora. Rudolf Roden (nar. 1923) je pražský rodák, který společně se svou ženou Evou přežil Terezín i vyhlazovací tábor v Osvětimi. 

Kniha německého autora Dietricha Schwanitze Muži se zabývá vážným problémem – vztahem obou pohlaví a mnoha iluzemi a mýty, k nimž jsou náchylné zejména ženy. Dělá to však velmi vtipně, s nadhledem a prokazuje při tom hlubokou znalost jak pestrých mužských typů, jimiž doplňuje jednotlivé kapitoly, tak i ženského pohledu na muže a mužský svět.

Rozpravu Zásluhy žen dokončila autorka v roce 1592, těsně před svou smrtí, a tiskem vyšla poprvé roku 1600. Nese podtitul, který slibuje prokázat o ženách, „jak jsou ctihodné a oč jsou dokonalejší než muži“, a formou rozhovoru pojednává v zásadě o pojmu lásky a staronovém problému vztahů mezi mužem a ženou.

Dnes již klasické dílo sestavil autor ze svých starších textů, vybavil rozsáhlým úvodem a poprvé vydal v roce 1969. Svobodu jednotlivce Berlin zkoumá z různých hledisek.

Lang se ve své analýze zaměřuje na jediný aspekt – otázku evropských Židů –, zařazuje jej do širší tradice evropského intelektuálního vývoje a snaží se ukázat, že Heideggerovo mlčení k tomuto problému není ničím náhodným, nýbrž představuje tvrzení svého druhu.

Eseje a úvahy Petra Pitharta se zabývají českými dějinami a politikou od národního obrození až po situaci v tehdejším normalizačním Československu.