za hubičku

První svazek edice tematických poraden JUDr. Miroslava Antla se zabývá domácím násilím, týráním dětí, neplacením výživného a dalšími tématy. Kniha čerpá náměty především z pořadu „Krimi live“, který uvedla Prima a který se po novém roce znovu objeví na obrazovce této televize.

Historický a politický vývoj radikální pravice v Evropě nepřestává být aktuálním tématem. Ačkoli o něm bylo napsáno mnoho, autoři se většinou zaměřili na nástup nacistické strany k moci, vedoucí osobnosti a politiku vládnoucího Hitlerova režimu ústící ve světovou válku a genocidu.

Druhý svazek poradny JUDr. Miroslava Antla se zabývá nezletilými zločinci, týráním dětí, útoky na seniory, domácím násilím, distribucí drog a dalšími tématy. Autorská dvojice knihy, JUDr. Miroslav Antl a Hanuš Hanslík, předkládá srozumitelnou a čtivou formou nejen konkrétní příklady páchání trestné činnosti, ale i návody a odborné rady obětem, jak v těchto extrémních životních situacích postupovat.

Publikace přináší hlubší vhledy a seriózní informace o současném dění v české sociální demokracii, o jejích dějinách, ideových základech a perspektivách v mezinárodním srovnání. Konfrontuje názory, postoje i osobní vztahy tří předsedů ČSSD a zároveň premiérů – Miloše Zemana, Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse a přináší také portréty těchto osobností z pera známých českých politických komentátorů.

Necelá stovka fejetonů politologa a publicisty Bohumila Doležala, které najdete v této knize, vznikla většinou pro autorův internetový zápisník nazvaný Události; některé zazněly v českém vysílání BBC, několik jich bylo otištěno na stránkách českých novin.

Soubor dosud nepublikovaných esejů Martina Pokorného (nar. 1973) doplňují články otištěné v letech 1997-1998 v Literárních novinách. V centru autorova zájmu je angloamerická modernistická literatura; kromě ní se věnuje i řadě dalších témat, například vztahu filozofie a poezie či románům Milana Kundery. Využívá přitom svých znalostí z oboru filozofie a literární vědy i aktivní zkušenost s básnickým jazykem.

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos).

Monografie německého literárního kritika a předního odborníka na život a dílo Thomase Bernharda, jednoho z nejvýraznějších autorů minulého století, jehož dílo je významem srovnatelné s literárním odkazem Beckettovým nebo Joyceovým. 

Kniha je výborem z korespondence a deníkových záznamů básníka Jiřího Karena z období jeho totálního nasazení v Říši v letech 1942–1945. Z básníkovy pozůstalosti jej sestavil a edičně připravil Josef Ruszelák. Adresáty dopisů jsou jednak Karenovi přátelé z hradeckého gymnázia – začínající literáti Jiří Šotola, Zdeněk Rotrekl, František Lazecký –, a také jeho platonická duchovní přítelkyně Věra Lhotská.

V Pamětech Ludvíka XIV. (1638–1715) se nám dostává do rukou text, který osobitým způsobem přibližuje počátky jeho dlouhé, dvaasedmdesát let trvající vlády. Soubor těchto historických úvah a líčení vznikl v rozmezí let 1665–1671, zpětně zachycuje roky 1661, kdy Ludvík převzal moc z rukou regentky své matky Anny Rakouské, a léta 1662, 1666 až 1668.

Hildegarda z Bingenu (1098–1179), známá postava středověké mystiky, ale i významná kulturní osobnost, autorka řady hudebních děl, dodnes přitahuje nejen kulturní historiky, ale i širokou veřejnost. Neproslavila se jen odvážnou obrazností svých vidění, svou hudbou a svými kázáními, ale byla i jednou z prvních žen, které se dokázaly v raném středověku prosadit a naplnit svůj talent a poslání.

Vypravěčem Handkovy prózy je samotář provozující hostinec v někdejší klášterní zahradě. Příběh, odehrávající se v současnosti, začíná ve chvíli, kdy do hostince dorazí Don Juan – nikoli však takový, jak ho známe z literární tradice, nýbrž jako ten, kdo je na útěku, jako otec, který ztratil své dítě, a jako postava sice zcivilněná, přesto však magická.

Román pražského německého spisovatele, napsaný v londýnském exilu v roce 1944, se odehrává v protektorátní Praze v době heydrichiády. Jeho hlavní hrdina, obyčejný český úředník, dospívá od odpovědnosti vůči úřadu k odpovědnosti vůči národu a státu.

Kniha se vrací k německé historii první poloviny minulého století z poněkud jiné perspektivy, než na jakou jsme v historiografii běžně zvyklí. Nesnaží se dopodrobna chronologicky zmapovat dané období, nýbrž usiluje o osvětlení událostí z hlediska jejich osobního prožívání v myslích konkrétních lidí a z hlediska proměny mentalit a hodnotových systémů různých generací a skupin obyvatelstva.

Ve své knize si autor všímá mohutných trendů rodící se epochy, změn v organizaci a hodnocení práce a jejich vlivu na rodinu, přátelství, společenství a osobní život. Logika knihy je přímočará. Svět se proměňuje závratnou rychlostí. Vstupujeme do doby stejně převratné, ne-li převratnější, než byla průmyslová revoluce.

Co znamená nezpracovaná vina pro politickou kulturu demokratické společnosti? Tuto otázku si německá společnost dvacátého století musela položit hned dvakrát – po roce 1945 a po roce 1989.